Annunastriani

Virgil Armstrong je v UFO scéně známý muž. Pracoval dříve u tajné služby a narazil na zprávy o UFO, které považoval za tak důležité, že se po odchodu do důchodu rozhodl jít s nimi na veřejnost. Zda je vše, o čem vykládá , pravdivé nebo zda je používán tajnými službami, aby rozséval desinformaci, je těžko říct. To pěkné na spisovatelské práci je, že se člověk často setká osobně s lidmi, o nichž jinak jen četl, a tak jsem jednoho dne dostal návštěvu přítele, který s sebou přivedl Virgila Armstronga, čehož jsem samozřejmě ihned využil pro rozhovor.

J.C.: Mnoho lidí říká: jednou CIA, navždy CIA. Říkáte, že když jste byl u CIA, nemohl jste říkat věci, které říkáte teď. Jak můžete vykládat věci, o nichž si CIA nepřeje, aby se o nich někdo dozvěděl?

V.A.: Nemluvím o všem co se tam děle, jsem stále vázán přísahou o utajení, do určité míry, ale když se jedná o UFO, musí někdo mlčení prolomit. Nejde o CIA, jde o naši vládu a světovou vládu, a to mě podnítilo k tomu, že jsem v roce 1980 přestal mlčet.

J.C.: Dal jste tedy výpověď? Co se stalo u CIA, když jste dal výpověď respektive když jste se rozhodl prolomit mlčení?

V.A.: Měl jsem toho dost. Byl jsem třikrát ve Vietnamu, kde jsem pro ně samozřejmě také pracoval, a nějak jsem viděl fatální budoucnost toho všeho a rozhodl jsem se, že už toho mám dost. Byl jsem ve druhé světové válce, v korejské válce, v občanské válce v Číně, byl jsem u tří revolucí, třikrát ve Vietnamu a tak dále a tak dále. Jednou s tím byl konec a chtěl jsem z toho ven.

J.C.: Ve Vietnamu jste ale žádná UFO neviděl, nebo ano?

V.A.: Ve Vietnamu ne, ale 1948 ve Spojených státech jsem se účastnil druhého vyprošťování. Nejznámější byl asi Rosswell, nehoda v Rosswellu.To bylo v roce 1947, než jsem s tím měl co do činění. Měl jsem co dělat s druhou havárií, s případem „White Sands“. Ten měl velmi vysoký stupeň utajení, a má jej dodnes.

J.C.: A s tím jste měl co do činění?

V.A.: jen s případem White Sands. Jinak ale toho můžu říct k tématu Rosswell ještě spoustu.

J.C.: Měl jste důkazy, dokumenty nebo něco takového?

V.A.: Ano, byl jsem vždycky zasvěcen do tajných případů, ať už tenkrát patřily G2 nebo CIA. Moje služební kariéra začala během druhé světové války, a nějak jsem dostal razítko „výzvědná služba“, a tak měla většina mých úloh co do činění s materiálem tajných služeb.

Nejprve jsem ale neměl moc do činění s tajnými záležitostmi týkajícími se UFO, to začalo až když jsem odešel do důchodu. V té době jsem ale začal intenzivně prošetřovat pozorování UFO, mimozemských životních forem atd.

J.C.: Soukromě?

V.A.: Ano, soukromě…

J.C.: Ale začalo to v době, kdy jste se dozvěděl o incidentech v Rosswellu a White Sands? Díky informacím, které jste dostal od CIA?

V.A.: Ona to nebyla přímo CIA, byl jsem tenkrát u letecké divize. Dostal jsem tenkrát přechodně práci ve zpravodajském oddělení amerického letectva, tehdejšího vojenského letectva USA, a tam na mém stole přistál twix, cosi jako dnešní fax, a ten byl adresován na G2-Air. G2-Air se stará o všechno, co je nějak nevysvětlitelné nebo nadsmyslné. Došlo k tomu, že velící generál amerického hlavního stanu dostal twix, který mi pak poslal, a v něm stálo, že se zřítilo UFO ve White Sands v Novém Mexiku a že je pod dohledem. Pozorování mělo vést k tomu, zjistit, jestli jsou přátelští nebo zlí, jestli je tam posádka, jaké mají úmysly a jak si počínají, kolik jich je, zda jsou mužského nebo ženského pohlaví nebo všichni jen mužského, spousta otázek, a tak byly na 24 hodin zadrženy veškeré zprávy a byl nařízen nejvyšší stupeň utajení, ale nic se nedělo. Začali zkoumat vnějšek lodi a hledat vstup do nitra, když najednou jako na povel vyšší moci nebo náhodou nebo jakkoliv někdo zmáčkl tlačítko a loď se zničehonic otevřela. Z nitra lodi vyjely schůdky a naši lidé vešli dovnitř.

Na palubě bylo pět mrtvol, mrtvé bytosti. Udusily se, exploze po sobě zanechala chaos. Bytosti byly asi tři a půl stopy vysoké.

J.C.: Vypadaly jako Šedí, o kterých někteří lidé mluví?

V.A.: Ne, mají jiné oči. Tyhle se podobaly lidským, oči Šedých se podobají hmyzím. Tyhle bytůstky měly hezké oči, skutečně přátelské. Jeden, který seděl nad ostatními, byl přibližně čtyři stopy vysoký, asi velitel, to jsme poznali na znacích, které měl na uniformě. Měli velmi přiléhavé, stříbřité uniformy. Charakteristické pro všechny tyto bytosti bylo to , že byly zcela neochlupené a působily velmi hladce, velké oči, žádné uši, ústa nepohyblivá, tedy ne jako my, že by dokázaly ústy pohybovat, zřejmě tedy komunikovaly telepaticky. Mrtvoly byly vyneseny z UFO a odletělo se s nimi k vyšetření na Wright Patterson.

J.C.: Na Wright Patterson Air-Force Base?

V.A.: Ano, správně, do Ohia. Měli velké obtíže dostat z nich ty uniformy. Nedaly se rozstříhat, zkoušeli to nůžkami, byly z materiálu, který neznáme. Nedalo se to rozstříhat a přesto to bylo tenčí než novinový papír. Šlo to až se silnými nůžkami na kov. A když jsme jim sundali oblečení, zjistili jsme, že byli všichni mužského pohlaví. Měli mužské orgány a pohlavní orgány, které byly ale stejně tak zakrnělé jako jejich uši a nosy. Nebyly už k ničemu. Pravděpodobně jim zdegenerovaly stejně tak jako uši a ústa. Nebyli už delší dobu sexuálně aktivní a uši už nepotřebovali ke slyšení. Byli jiní než my, ale přesto to byli milí chlapíčci.

J.C.: Zjistilo se odkud přišli?

V.A.: Ano, přišlo se na to, ale o tom jsem zprávy nedostal,všechno jsem se dozvěděl z toho twixu. Ale věděl jsem, že byli dobří. Jsem toho mínění, že při prvním pokusu sdělit nám, že tu jsou, se stala rossewelllská nehoda. K rosswellské nehodě došlo kvůli radaru. Nebyli na radarový systém nastaveni a nedovedli např. správně odhadnout výši letu. Takže to jejich systémy zmátlo a UFO se zřítilo na zem a bylo roztroušeno po území asi 10 jiter. Ale u rosswellské nehody byl jeden, který přežil.

J.C.: To ale bylo předtím?

V.A.: To bylo 1947. 1948 byl ten případ, s kterým jsem měl co dělat já.

J.C.: A byli to titíž mimozemšťané jako při havárii ve White Sands?

V.A.: Ano, v obou případech titíž.

J.C.: Takže v Rosswellu to nebyli Šedí?

V.A.: Ne, nebyli to Šedí.

J.C.: Řekl jste, že byli hezcí.

V.A.: Ano, já jím říkám dobří, laskaví.

J.C.: Ale u rosswellské havárie byl jeden, který přežil?

V.A.: Ano. Co je sotva známo, je to, že byly tři nehody. Jedné se říkalo Aztec. Byly dvě v jednom roce, první Aztec, pak rosswellská nehoda. V příštím roce následovala White Sands. White Sands je místo, kde Američané zkoušeli první atomovou bombu, přísně tajné a citlivé téma…A tak vláda nikdy nepřiznala, ani vůči vojsku, že se tam zřítila loď. Byla intaktní, nebyla zničená, měla průměr asi 100 stop, byla velmi vyspělá, tenkrát jsme to nechápali, ale dnes už máme přehled.

J.C: Dnes už máte přehled… O těchto mimozemšťanech, nebo jiných?

V.A.: O různých, nebyli to jediní zajatí mimozemšťané. Mám za to, že jen vláda Spojených států vlastní přibližně 100 vyprošťených lodí.

J.C.: Area 51 je tedy reálná?

V.A.: Nuže, Area 51 byl kontaktní přístav Šedých ze Zeta - Reticuli. Ale teď už ne, už ho opustili. Ale je tam schována spousta UFO. Ale dnešní problém je zcela jiného rázu. Když vidíte UFO, komu patří? Jsou to Američané, Rusové, mimozemšťané nebo lidé od Haunebu…

J.C.: Lidé od Haunebu jsou Němci?

V.A.: Ano, žijí na Antarktidě. To jsou dobří lidé. Měl jsem nějaké na jedné z přednášek v Rakousku a řekli pořadatelům, řekněte Vergilovi, že jsme tu byli a že se nám líbilo, co říkal.

J.C.: Takže Němci, kteří žijí na Antarktidě?

V.A.: Ano, před pár lety jsem napsal článek o Hitlerovi. Myslím, že by se ten článek měl rozdávat. Hitler nezemřel v berlínském bunkru, jak všichni říkají. Uprchl.

J.C.: Byl to dvojník?

V.A.: Ano, dvojník. Když ho našli, vyšetřili mu chrup a hned poznali, že to není on.

J.C.: Pak odletěl na jižní pól?

V.A.: Ne, on a Eva odletěli do Argentiny, Buenos Aires. A tam si žil. Hitler se dožil přes 98 let.

J.C.: Zemřel tedy někdy v osmdesátých letech?

V.A.: Nemohu přesně říct, kdy a jak zemřel, myslím, že stářím, ale Dr. Hurtok a já jsme se setkali na snídani v Curychu, ve Švýcarsku. A on mi řekl: Virgile, mezinárodní výzvědné služby říkají, že Hitlera uneslo UFO. A to u snídaně. O tom se mi tedy nechtělo přemýšlet. Ale Jim pak měl telefon a uprostřed rozhovoru zvolal a řekl, že je to pravda, že Hitler nedávno zemřel a lidé od Haunebu vzali mrtvolu sebou na Antarktidu a pohřbili ho s Evou.

J.C.: Máme tedy mimozemšťany, kteří se zřítili v Americe, německé létající talíře a lidi od Haunebu. Ti ale existovali už před haváriemi v USA. Takže pozemská UFO nebyla sestrojena až na základě přístrojů, které havarovaly v Americe?

V.A.: Ne, ty byly mimozemského původu.

J.C.: Měli Němci tenkrát kontakt s mimozemšťany?

V.A.: Ano, opravdu podstatně dříve než Američané. 1929 byli např. Němci už na Měsíci.

J.C.: 1929!?

V.A.: Ano, 1929. Profesor Philipps…

J.C.: Co to tenkrát bylo za lidi?

V.A.: Profesor Philips. A třetí říše ho žádala, aby postavil takové talíře, aby s nimi vyhráli válku. Ale on řekl „ne“. Ale jak jsem napsal v článku o Hitlerovi: Proč je taková malá země jako Německo tak jedinečná a silná?

Všichni mají z Němců strach. Přitom jsou menší než některé ze států USA. A přesto mají silné hospodářství. A tenkrát měli sílu vybudovat válečnou mašinérii.

Jsou to velkolepí vědci, filosofové, matematici…

J.C.: Ale neuvědomují si to. Nesmýšlejí o sobě pozitivně…

V.A.: Ale když čtete dějiny… stojí to psáno. Má to ten důvod, že dostávají zvláštní energii. Je posílána jakýmsi kanálem z jednoho hvězdného systému do našeho slunečního systému. Systém, ze kterého energie vychází, leží v souhvězdí, které nazýváme Býk. A nejjasnější hvězda tohoto systému je Aldebaran. Aldebaran vyzařuje energii přímo na Německo, takže se zdroj duchovní potence zesiluje. Proto se liší od celého světa a jsou zcela zvláštním národem.

J.C.: Ale my Němci to tak nevidíme. Kromě toho byly dějiny psány Američany a vítězi…

V.A.: Nuže, dějiny jsou psány vítězi a ti potřebují někoho, koho by mohli očerňovat, a k tomu se hodí Němci. Němci nejsou horší než Američané a Britové, všichni dělali stejně špatné věci. To je součást pravdy, ale i součást války.

J.C.: Takže Němci měli kontakt s Aldebarany. Je to pravda?

V.A.: Nuže, na základě energie ano. Tenkrát existovala dvě společenství: společenství Thule a společenství Vril. Byly osvíceny obzvlášť aldebaranskou energií.

Adolf Hitler a Dr. Schauberger, to byl ztělesněný génius.

Adolf Hitler řekl, vyhraji válku. Řekl, že má zázračnou zbraň, a spojenci se mu vysmáli, mysleli si, že jde o raketu V2. Na raketě V2 by bývalo mělo stát: „Tomu, koho se to týká.“ Bylo to psychologicky zajímavé, protože rakety nikdy netrefily. Byly velmi nebezpečné, protože se nikdy nevědělo, kam dopadnou. Americká výzvědná služba zjistila, že Hitler má přece jen tajnou zbraň. Haunebu!

J.C.: Byla to zbraň nebo jen létající talíř?

V.A.: Byla to zbraň, bylo to UFO.

J.C.: UFO, ale ne zbraň…

V.A.: Druhé UFO Haunebu bylo každopádně zbraň. Dokázalo létat, první asi 1200 mil za hodinu, druhé 3000mil za hodinu a třetí, které vznikalo na rýsovacím prkně, mělo dosáhnout 8000 mil za hodinu. To druhé mělo zbraň, pracující s laserem. Dokázala proniknout čtyři palce silnou ocelí. Mohli s tím smést celé lodi. Měli vícero děl, ze kterých mohli pálit. Nuže, nepřátelské letectvo bylo krajně zděšeno, takže se spojenci rozhodli, že by měli válku co nejrychleji vyhrát. Z toho důvodu váš národ tplik trpěl bombardováním. Ale jednalo se o ideu eliminovat třetí říši. Dějiny jsou tragická záležitost…Díky Bohu jsem u toho nebyl, bojoval jsem zrovna v Asii proti komunistickým Číňanům a proti Japoncům.

J.C.. Nechtěl jste bojovat proti Němcům?

V.A.: Ne, ne.

J.C: Říkal jste, že Němci byli na Měsíci? To je totiž téma, kterým jsem se zabýval ve filmu, který jsem natočil, „Akta NASA“, a možná byste mě v tom mohl potvrdit nebo opravit. Jde o to, že když raketa Apollo 11 přistála na Měsíci, že se tam něco stalo, protože astronauti nevystoupili hned, nýbrž čekali 7 hodin, než Armstrong vykročil na Měsíc. Něco se tam tedy dělo, protože neplánovali takhle dlouho čekat.

V.A.: Bylo to UFO, které je pozorovalo. Velmi velké UFO.

J.C.: Jakého druhu?

V.A.: To nevíme. Ale očividně je považovali za nepřátelské. A myslím, že to tak bylo, protože když později použili Mondrover, oddělilo takové UFO Mondroveru blatník. A to bylo varování. Abychom se tam nepouštěli.

J.C.: A pak už se žádné lety na Měsíc nekonaly.

V.A.: Ano, ale jsou tam přesto, nemylte se. Probíhají tam tajné aktivity.

J.C.: Ale ne s raketami Apollo a Saturn. A existuje video, kde je vidět vlát vlajku USA. Je na Měsíci atmosféra?

V.A.: Ano, odvrácená strana Měsíce je téměř identická se Zemí. Zelené stromy, řeky, moře….

J.C.: Neuvěřitelné!

V.A.: Ano, neuvěřitelné, ale vykládají nám, že Měsíc je pustý a bez vzduchu.

J.C.: Protože by jinak museli říci, že na Měsíci někdo je?

V.A.: Ano, jsou tři civilizace, které žijí na Měsíci. Žijí hlavně na odvrácené straně Měsíce, ale žijí i na Měsíci. Neboť stejně jako Země je i Měsíc dutý. Pozorují nás, nechtějí nás tam nahoře, nechtějí tam Američany, Němce, Rusy ani Francouze.

J.C.: Ale Američani tam spolupracují s mimozemšťany?

V.A.: Je to multilaterální podnik. Podílí se na tom všechny státy. Máme na měsíci atomové rakety, jaderné zbraně na obranu proti asteroidům a kometám, ale i mimozemšťanům, kteří by mohli Zemi ohrožovat. Máme tam jaksi předsunutou hlídku. Během situace s kometou Hale-Bopp obsadili zbraně posádkou.

J.C.: Takže filmy jako „Armagedon“ a „Deep Impact“ obsahují určité reality?

V.A.: Ano, je v nich pravda.

J.C.: A filmy jako „Hangár 18“?

V.A: Osmnáctka, to je pravdivý příběh. Dlouho už jsem o tom nic neslyšel, ale je to pravdivý příběh. Když oblast zvětšili, stal se s toho hangár 18. Předtím to mělo ještě jiné určení.

J.C.: takže ve vědeckofantastických filmech se najde spousta pravdivých věcí?

V.A.: Ano, zábavné je například…jak se to jmenuje…“Blízká setkání třetího druhu“. To jsem sám zažil.

J.C.: Přistání UFO?

V.A.: Vzpomínáte si, jak to ve filmu potřásalo autem? To se mi stalo. Měl jsem nad sebou UFO a auto se otřáslo a já se třásl a tohle všechno. Pracoval jsem s jednou UFO skupinou v Arizoně. Ale chci říci, že filmy tu jsou od toho, aby vás i mě vzdělávaly. Takže až jednoho dne oznámí pravdu, a já myslím, že to udělají brzy, pak možná řeknete, proč jste nám to proboha neřekli, a oni řeknou, ale řekli, řekli jsme to ve filmech.

J.C.: Jistě si dělali starosti, jak na to lidé zareagují. A hra Orsona Wellse Válka světů byla toho součástí?

V.A.: Ano, to byl důvod pro utajení.

J.C.. …protože viděli, že lidé reagují panicky.

V.A.: Přesně tak!

J.C.: A založili velké tajné organizace.

V.A.: Ano, a tak se z toho vyvinula taková brynda, jako Hlava 22.

J.C.. A dnes je obtížné toto utajení prolomit.

V.A.. Ano. Je ještě mnoho dalších příkladů pro vyproštěné havarovaných UFO. Jedno bylo například v poušti Kalahari, v jižní Africe, a Jihoafričané měli laser a maser. To je dále vyvinutý laser. A tím UFO sestřelili. A ono se zřítilo v Kalahari.

J.C.: Mají Američané také maserovou zbraň?

V.A.: Ó ano.

J.C.: A jedno UFO sestřelili, a co se stalo pak?

V.A.: Jedno sestřelili, a pak řekli ó jé, co teď s tím. A zavolali Amíky a řekli, přišli byste a vyprostili to, a Američani řekli ano a udělali to, věděli, jak s tím zacházet, a s UFO odletěli. Loď opravili a byl tam jeden, který přežil. Položil nám ostatní mrtvoly ven a jeden doktor k němu šel a oni mají jen čtyři prsty. Mají dlouhé nechty, skoro jako kočičí drápy nebo tak. A ten malý mimozemšťan byl zraněný a ten doktor k němu šel a chtěl ho ošetřit a dotkl se ho a ET mu těmi drápy rozdrásal obličej. Bylo to velmi dramatické. Mimozemšťan později zemřel. Byl zraněný, stejně jako ten u rosswellské nehody.

J.C.: Byla to stejná rasa?

V.A.: To nemůžu říci, nevím. Neviděl jsem žádné fotky, znám jen průběh. V mé knize, pokud jste četl knihu „The Armstrong Report“, píšu, že Američané měli v roce 1961 kosmickou loď, která startovala z letecké základny a méně než za hodinu a půl byla za Měsícem a na cestě k Marsu. Ta loď dokázala létat rychleji než 300 000 mil za hodinu. To samozřejmě ještě zdaleka není rychlost světla. Ale to bylo v 1961, a tak si možná dokážete představit, co mají dnes.

Naučili se samozřejmě hodně od Šedých ze Zeta – Reticuli. To byla součást úmluvy. Když jim dovolíme, aby unášeli lidi k pokusným účelům, dají nám technologie.

J.C.: Ale tihle Šedí nebyli ti, kteří se zřítili v Rosswellu. Jak se s nimi navázal kontakt?

V.A.: Ne, Šedí přistáli poblíž Washingtonu D.C. a kontaktovali prezidenta.

J.C.: Bylo to v době rosswellské nehody? Často se to zaměňuje?

V.A.: Bylo to během prezidentství Trumana a později Eisenhowera. Truman byl první, koho oslovili. Noviny a televize o tom tenkrát podávaly zpravodajství. Flotila UFO tenkrát létala nad Washingtonem celých 24 hodin.

J.C.: Ano, je snímek, kde jsou vidět světla nad Kapitolem.

V.A.: Ano, a nad Bílým domem. To nejsou podvrhy, to se skutečně stalo. A pak Bílému domu telepaticky sdělili, že se chtějí setkat, a řekli jim kde, a Truman tam šel, společně s Forrestalem, to byl státní tajemník, a setkali se. A viděli loď mimozemšťanů a řekli si, aha, ti jsou technicky mnohem pokročilejší než my, takže můžeme jen hrát o čas. Trvalo to padesát let, než jsme se jim dokázali postavit na odpor. A říct jim, že mají jít domů, což také učinili. Byli v Area 51.

J.C.: Ano, ale unesli spoustu lidí.

V.A.: Ó ano.

J.C.: Ale to už přestalo, že?

Pokračování…….

Jo Conrad – Počátky

vydalo nakladatelství Paprsky www.paprsky1.de